]> Jaký jazyk chcete použít během instalace a posléze jako defaultní pro nainstalovaný systém &RHL; (lze později kdykoliv změnit)? Zvolte jej ze seznamu vpravo. Jaký typ klávesnice máte? Pokud nemůžete najít přesný odpovídající typ, zvolte nejbližší generickou (např. Generic 101-key PC). Pak zvolte rozmístění kláves (např. U.S. English). Pro vkládání speciálních znaků (jako Ñ, Ô a Ç) se používají speciální "mrtvé klávesy" (známé také jako compose sekvence). Pokud chcete psát speciální znaky, které vyžadují použití mrtvých kláves, povolte volbu Povolit mrtvé klávesy. Pokud ne, zvolte Zakázat mrtvé klávesy. Volné textové políčko v dolní části slouží pro otestování zvolené konfigurace klávesnice. Jakou máte myš? Máte PS/2, Bus nebo sériovou myš? (Nápověda: pokud je konektor Vaší myši kulatý, máte typ PS/2 nebo Bus; pokud je lichoběžníkový (oválný), máte sériovou myš) Zkuste najít v pravém poli typ odpovídající Vaší myši. Pokud takový nenaleznete, můžete zvolit jakoukoliv kompatibilní. Jinak zvolte Generic (generická). Pokud máte sériovou myš, budete muset v dalším poli vybrat zařízení a port, ke kterému je připojena. Prostředí X Window System je navržené tak, aby plně využívalo možnosti třítlačítkových myší. Pokud máte myš pouze se dvěma tlačítky, může být stisk prostředního tlačítka nahrazen (emulován) stiskem obou tlačítek současně. Pokud máte dvoutlačítkovou myš, zatrhněte volbu Emulovat 3 tlačítka. V tomto případě bude po instalaci stisk obou tlačítek současně interpretován jako stisk prostředního tlačítka. Vítejte! Tento instalační proces je podrobně popsán v příručce &RHLIG;, která je dostupná na tomto CD v elektronické podobě nebo od firmy &RHI;. Přečtěte si prosím celý manuál před tím, než začnete instalovat. Dokumentace je dostupná ve formátech HTML a PostScript na adrese http://www.redhat.com. Na instalačním CD &RHL; jsou HTML verze dokumentace v adresáři doc. Doplňující dokumentace k české mutaci &RHL; 6.2 CZ je k dispozici na adrese http://www.linux.cz/redhat-cz/. Novinka: &RHL; 6.2 má novou instalační metodu známou jako "Instalace bez oddílů". Pokud na Vašem systému máte FAT oddíl (DOS/Windows) s dostatkem volného místa, můžete si nainstalovat &RHL; bez nutnosti přerozdělení oblastí na disku. Tato volba je velmi vhodná pro všechny, kteří chtějí vyzkoušet &RHL; bez jakýchkoliv zásahů do svého současného systému. Pokud jste si zakoupili 'Oficiální &RHL;', ujistěte se, že jste se zaregistrovali (na adrese http://www.redhat.com/now). Během instalace budete moci používat Vaší myš a vybírat různé způsoby instalace. V instalačním programu se můžete též pohybovat pomocí kláves: Tab a Enter. Pomocí tlačítek Další a Zpět se můžete pohybovat mezi jednotlivými obrazovkami (kroky) instalačního procesu. Klikněte na tlačítko Další pro uložení vložených informací a pokračování na další obrazovce; klikněte na tlačítko Zpět pokud se chcete vrátit na předchozí obrazovku bez uložení vložených údajů. Pro skrytí této nápovědy stiskněte tlačítko Skrýt nápovědu. Pokud budete chtít z nějakého důvodu přerušit tuto instalaci, můžete to bezpečně učinit tlačítkem reset až do stránky Příprava na instalaci. Pokud na této stránce kliknete na tlačítko Další, instalační program začne zapisovat data na Váš disk. Instalaci můžete bezpečně přerušit kdykoliv před touto stránkou stiskem klávesy reset na Vašem počítači nebo stiskem kláves Ctrl Alt Del . Vstoupili jste do režimu, kdy si můžete nastavit systém podle vlastních potřeb. Pokud nechcete měnit svoje současné nastavení systému, zvolte 'Ne' a stiskněte tlačítko Další. Během této konfigurace Vašeho systému budete moci pomocí myši zvolit různá nastavení. K pohybu v menu můžete použít i kláves Tab a Enter. Pomocí tlačítek Další a Zpět se můžete pohybovat mezi jednotlivými obrazovkami (kroky) instalačního procesu. Klikněte na tlačítko Další pro uložení vložených informací a pokračování na další obrazovce; klikněte na tlačítko Zpět pokud se chcete vrátit na předchozí obrazovku bez uložení vložených údajů. Pro skrytí této nápovědy stiskněte tlačítko Skrýt nápovědu. Jak chcete nainstalovat Váš &RHL;? Plná instalace smaže všechny data, která máte uložena na oddílech (partitions), které určíte jako cíl instalace. Upgrade zachová Vaše již existující konfigurační soubory. Pokud zvolíte Plnou instalaci, musíte ještě zvolit, jaký typ instalace si přejete. Na výběr jsou: Pracovní stanice s GNOME, Pracovní stanice s KDE, Server nebo Vlastní. Pokud umíte pracovat s nástrojem fdisk na definování oddílů, zvolte zde jeho použití. Pokud nezvolíte fdisk, instalační program použije standardní nástroj Disk Druid. Disk Druid je lepší volbou, pokud jste před tím nikdy s programem fdisk nepracovali. Pokud nevíte, jaký typ instalace zvolit, přečtěte si následující řádky velmi pečlivě! Poznámka: Jako doplněk ke všem zde zmíněným typům instalace může být &RHL; použita instalace "bez oddílů", pokud označíte jako kořen (/) oddíl s FAT (DOS/Windows) v Disk Druidovi. Tato volba zruší automatické smazání oddílů v instalaci typu 'Pracovní stanice'. Instalace typu 'Pracovní stanice' nainstaluje X Window System a správce oken, kterého vyberete. Tento způsob instalace smaže všechny Linuxové oddíly na Vašem disku a využije veškeré takto získané místo pro instalaci systému (tj. i místo, které není obsazeno nějakými oddíly). Všechny oddíly, které nejsou Linuxové, zůstanou nedotčeny a budete moci nadále používat i ostatní operační systémy, které jste měli již nainstalovány. Pokud chcete Váš systém používat jako server a nechcete sami zdlouhavě určovat, jaké balíčky budou nainstalovány nebo instalovat X Window System, zvolte instalaci typu Server. Instalace typu Server smaže VŠECHNY existující oddíly na VŠECH připojených discích, takže zvolte tento typ instalace pouze v případě, že jste si jisti, že nemáte na discích nic, co byste potřebovali uchovat!. Budou smazány všechny oddíly používané jinými operačními systémy. VŠECHNY disky budou smazány -- neděláme si legraci! Pouze 'Vlastní instalace' Vám dá možnost ovlivňovat všechny kroky, které budou provedeny. Budete moci sami určovat, kolik místa vyhradíte pro jednotlivé oddíly (partitions). Budete mít plnou kontrolu nad výběrem balíčků určených k instalaci a budete moci určit, jak bude použito LILO pro start Vašeho systému. Pokud nemáte předchozí zkušenosti s Linuxem, neměli byste volit tento typ instalace. Další informace o průběhu a rozdíly mezi jednotlivými typy instalačního procesu najdete v Instalační příručce &RHLIG;. Pokud jste zvolili upgrade, můžete se rozhodnout, zda chcete ovlivnit výběr balíčků. Pokud nechcete zvolit dodatečné balíčky pro upgrade, klikněte na tlačítko Další pro pokračování. Pokud chcete ovlivnit výběr balíčků, zvolte volbu Vybrat balíčky pro upgrade a klikněte na tlačítko Další. Zvolte, na který disk chcete dělit na oddíly. Když kliknete na nějaký disk, přejdete na obrazovku s programem fdisk. Tento program umožňuje vytvářet, mazat a upravovat oddíly na zvoleném disku. Pokud se rozhodnete nepoužít program fdisk, klikněte na tlačítko Zpět pro návrat do předchozí obrazovky, zrušte volbu Použít fdisk a klikněte zde na tlačítko Další pro pokračování bez této obrazovky s programem fdisk. Po ukončení dělení disku na oddíly pomocí programu fdisk se vrátíte do této obrazovky. Pokud máte další disky, na kterých potřebujete vytvořit nebo změnit oddíly, zvolte je. Pak klikněte na tlačítko Další, abyste mohli přiřadit k oddílům přípojné body programem Disk Druid. Zde můžete rozdělit svůj disk na oddíly pomocí programu fdisk. Pro nápovědu stiskněte m v promptu. Bude vypsán seznam dostupných příkazů. Krátký přehled příkazů: n -- Vytvoření nového oddílu. d -- Smazání oddílu. p -- Výpis nadefinovaných oddílů. l -- Vypsat známé typy oddílů. w -- Zapsání tabulky oddílů na disk a ukončení programu fdisk. q -- Ukončení programu bez uložení změn. Jste si jist? Vaše existující data na discích budou smazána, pokud zvolíte tento typ instalace. Tento způsob instalace smaže všechna data na všech Linuxových oddílech na všech discích. Pokud chcete zachovat data na Vašich existujících Linuxových oddílech, musíte zvolit ruční rozdělování disků nebo vlastní způsob instalace. Použijte tlačítko Zpět, pokud chcete zvolit vlastní způsob instalace. Stiskněte tlačítko Další, pokud chcete pokračovat v instalaci pracovní stanice. Jste si jisti? Přijdete o všechna uložená data, pokud zvolíte tuto instalaci! Tento způsob instalace smaže všechna data všech oddílech na všech discích. Pokud máte na počítači jiný OS, který chcete zachovat, nevolte tento typ instalace. Pokud chcete zachovat data nebo jiný OS, musíte zvolit ruční rozdělování disků nebo vlastní způsob instalace. Pro volbu vlastní instalace stiskněte tlačítko Zpět. Stiskněte tlačítko Další, pokud chcete pokračovat v instalaci typu server. Kam chcete nainstalovat &RHL;? Poznámka: Pokud provádíte Instalaci bez vytváření oddílů, musíte určit nějaký existující DOS/Windows oddíl jako kořen (označuje se jako /). Klikněte na oddíl s FAT, pokud chcete provést tento typ instalace. Pak stiskněte tlačítko Edit pro přiřazení přípojného místa / pro kořenový oddíl. Pak stiskněte Ok. Po potvrzení této volby budete muset ještě vybrat odkládací prostor pro Váš systém (swap space). Detailní instrukce naleznete v kapitole Installing Without Partitioning (Instalace bez dělení disku) v knize &RHLIG;. Pokud nevíte, jak vytvořit oddíly na Vašem systému, přečtěte si prosím příslušnou kapitolu v &RHLIG; nebo v &RHLRGS;. Pokud jste provedli dělení na oddíly programem fdisk, musíte zde určit mount pointy (místa připojení) pro Vaše oddíly. K tomu slouží tlačítko Edit, když zvýrazníte příslušný oddíl. Pokud chcete použít Disk Druid, musíte také určit místa připojení pro oddíly. Můžete zde vytvořit i smazat jednotlivé oddíly. V horní části obrazovky jsou uvedeny všechny rozpoznané oddíly. Pro každý oddíl je zde pět položek: Mount Point: Toto políčko obsahuje informaci o tom, do kterého adresáře bude oddíl připojen při běhu &RHL;. Pokud oddíl existuje, ale je označen jako 'not set' (nenastavený), musíte uvést místo přípojení. Můžete kliknou na tlačítko Edit (úpravy) nebo provést dvojklik na příslušném oddílu. Alespoň jeden oddíl musí být označen jako kořenový (místo připojení bude /). Device: Zde se zobrazuje jméno zařízení, na kterém je umístěn daný oddíl (například hda2 je druhý oddíl na prvním disku Vašeho primárního IDE rozhraní). Requested: Ukazuje, kolik místa je na oddílu k dispozici. Pokud chcete změnit velikost oddílu, musíte jej smazat a znovu vytvořit v požadované velikosti. K tomu použijte tlačítko Add. Actual: Zobrazuje, kolik místa oddíl zabírá. Type: Zde najdete typ oddílu (například 'Linux Native' nebo 'DOS'). Pokud si budete prohlížet seznam oddílů můžete spatřit červené hlášení Unallocated Requested Partition (nealokovaný požadovaný oddíl). Důvodem je nedostatek místa pro požadovaný oddíl na disku. Nápravu zjednáte tak, že přesunete oddíl na disk, na kterém je k dispozici požadované místo, změníte velikost oddílu nebo tento oddíl smažete. Všechny změny můžete provádět tlačítkem Edit nebo dvojklikem na příslušné oddíly. Střední řada tlačítek ovládá nástroj na oddíly. Oddíl můžete přidat, změnit nebo smazat. Dále jsou zde tlačítka, kterými můžete uložit provedené změny nebo bez uložení změn tento nástroj ukončit. Add: Slouží k přidávání nových oddílů. Pokud jej zvolíte, objeví se okno s položkami, které musíte vyplnit (přípojné místo, velikost, typ). Edit: Slouží ke změně přípojného místa aktuálního oddílu. Delete: Slouží ke smazání oddílu. Po zvolení se objeví okno, ve kterém musíte potvrdit svůj záměr. Reset: Slouží ke zrušení všech změn, které jste provedli. Make RAID Device: Použijte JEN v případě, pokud již máte s RAID nějaké zkušenosti a chcete vytvořit RAID zařízení. Pokud zkušenosti nemáte, přečtěte si dokumentaci v referenční příručce &RHLRGS;, která je i na tomto CD. V této části si zobrazíte konfiguraci vašich disků (to znamená pouze přehled). Najdete zde tyto položky: Drive: Políčko zobrazuje jméno zařízení (např. 'hda' nebo 'hdb'). Geom [C/H/S]: zobrazuje geometrii disku, tj. počet cylindrů, hlav a sektorů disku. Total: Celkové dostupné místo na disku. Free: Zobrazuje, kolik místa na disku je ještě volného. Used: Zobrazuje, kolik místa již zabírají nadefinované oddíly (v MB a procentech). Pokud nesouhlasíte s předdefinovanou hodnotou, určete velikost kořenového systému souborů (oddílu). Standardně je kořenový oddíl velký jednu polovinu dostupného místa. Odkládací (swap) oddíl je standardně 32 megabytů, pokud potřebujete, můžete jej zvětšit. Zvolte oddíly, které chcete zformátovat před instalací &RHL;. Chcete zkontrolovat oddíl na vadné sektory? Kontrola na vadné sektory Vám může pomoci ochránit data před jejich ztrátou tak, že vadné sektory nalezne, označí je a tím zajistí, že se do nich nebudou v budoucnosti zapisovat data. LILO (LInux LOader) je program, který může být použit pro zavedení &RHL; na Vašem počítači. Může zavádět i jiné operační systémy, jako jsou například Windows'9x. Zde budete dotázáni, jakým způsobem chcete LILO nastavit. Vytvoření zaváděcí diskety: startovací disketu si musíte vytvořit v případě, že nechcete LILO nainstalovat do MBR nebo ho nebudete instalovat vůbec. Neinstalovat LILO: Zvolte přeskočení konfigurace LILO, pokud jej nechcete mít na svém disku. Můžete dávat přednost startovací disketě (což je pomalejší). Pokud chcete LILO nainstalovat, zvolte kam. Pokud Váš systém bude používat pouze &RHL;, zvolte Hlavní zaváděcí záznam MBR (Master Boot Record) stejně jako v případě, že &RHL; bude sdílet disk s Win95/98. Pokud máte Windows NT (a chcete, aby bylo LILO nainstalováno), zvolte nainstalovat LILO do prvního sektoru v zaváděcího oddílu. Ujistěte se, že si vytvoříte startovací disketu, protože jinak nebudete moci zavést po startu počítače &RHL;. Pokud z jakéhokoliv důvodu nebudete instalovat LILO, vytvořte si startovací disketu, jinak nebudete moci nastartovat &RHL;. Pokud Váš počítač nepřistupuje k disku v lineárním režimu, odškrtněte volbu Use linear mode. Pokud potřebujete předat jádru Linuxu při každém startu nějaké volby, vložte je do políčka 'Parametry jádra'. Boot Label: Každý oddíl, který je označen jako startovací (včetně oddílů používaných jinými operačními systémy), je vložen do seznamu. Pokud chcete přidat další startovací možnosti nebo změnit stávající, klikněte na příslušný oddíl, abyste mohli informace o oddílu změnit. SILO (Sparc Improved LOader), je program, který můžete použít pro start &RHL; na Vašem počítači. Může zavádět i jiné operační systémy, jako je SunOS a Solaris. Zde budete dotázáni, zda a jak budete SILO chtít nastavit. Vytvořit zaváděcí disketu: startovací disketu si musíte vytvořit v případě, že nechcete instalovat SILO nebo pro jistotu. Pokud nemáte disketovou mechaniku, tato volba bude vypnuta. Pokud máte SMCC od Ultra, tato volba bude také vypnuta, protože obvykle disketovou mechaniku nemají. Neinstalovat SILO: Můžete přeskočit instalaci SILO, pokud již SILO v počítači máte. Pro instalaci SILO zvolte, kde má být nainstalováno. Pokud Váš systém bude používat pouze &RHL;, zvolte Hlavní zaváděcí záznam MBR (Master Boot Record). Pro systémy, kde bude zároveň &RHL; i SunOS nebo Solaris na stejném disku, pravděpodobně nebudete SILO instalovat (zejména pokud je SunOS nebo Solaris v prvním oddílu na disku). Pokud z jakéhokoliv důvodu nebudete instalovat SILO, vytvořte si startovací disketu, jinak nebudete moci nastartovat &RHL; Vytvořit PROM alias: Instalační program může vytvořit PROM alias "linux", pokud to PROM umožňuje. V kladném případě budete moci zavést SILO z příkazové řádky PROM pomocí příkazu "boot linux". Nastavit defaultní PROM boot zařízení: Instalační program může nastavit PROM tak, aby standardně zaváděla &RHL; (nastavením volby "boot-device" nebo "boot-from"). Pokud potřebujete předat jádru Linuxu při každém startu nějaké volby, vložte je do políčka 'Parametry jádra'. Startovací oddíl (Default boot image) -- každý oddíl, který je označen jako startovací včetně oddílů používaných jinými operačními systémy, je vložena do seznamu. Pokud chcete přidat další startovací možnosti nebo změnit stávající, klikněte na příslušný oddíl, abyste mohli tyto informace změnit. Pokud máte síťovou kartu, musíte nastavit Vaší síťovou konfiguraci. Pokud síť nemáte, klikněte na tlačítko Další. Zvolte typ Vašeho síťového zařízení a pokud chcete či můžete použít DHCP. Pokud máte více Ethernetových síťových karet, budete vkládat pro každou informace zvlášť. Informace budou ukládány a označeny na listech názvy zařízení (např. eth0 a eth1). Pokud zvolíte u zařízeni volbu Aktivovat při startu, bude síťové rozhraní automaticky nastaveno podle zadaných informací při startu. Pokud nemůžete použít konfiguraci pomocí DHCP nebo si nejste jisti, co to znamená, kontaktujte svého správce sítě. Na všech místech, kde je potřeba, vložte IP adresu, masku sítě, číslo sítě a broadcastovou adresu. Pokud si nejste jisti, kontaktujte svého správce sítě. Vložte jméno Vašeho systému. Pokud ho nevložíte, bude automaticky nastaveno na 'localhost'. Nakonec vyplňte adresu brány (Gateway), primárního, sekundárního a terciálního DNS serveru. Časovou zónu si můžete nastavit buď podle fyzického umístění Vašeho počítače nebo podle odchylky od UTC (Universal Coordinated Time), dříve známý jako GMT (Greenwich Mean Time). Tento čas vyjadřuje, kolik je právě hodin na nultém poledníku. Všimněte si dvou listů v horní části obrazovky. První vám umožňuje zvolit časovou zónu podle umístění. Pokud zvolíte tento způsob, můžete volit podrobnější pohled. K dispozici jsou pohledy na: World, North America, South America, Pacific Rim, Europe, Africa, a Asia (Svět, Severní Amerika, Jižní Amerika, Tichomoří, Evropa, Afrika a Asie). Na interaktivní mapě můžete kliknout na zvolené město indikované žlutou tečkou a pak se Vám zde objeví červené X v místě, které jste zvolili. Časovou zónu si můžete vybrat také ze seznamu měst. Druhý list Vám umožňuje zvolit časový posun od UTC (Universal Coordinated Time). Najdete zde seznam možných odchylek a volbu pro letního času (Daylight Saving Time). V obou případech můžete zvolit, zda Hardwarové hodiny používají čas v UTC. Zvolte tuto volbu, pokud máte čas v CMOS uložen v UTC. Tato volba umožňuje, aby systém sám správně rozpoznal přechod z letního času na zimní a zpět. Neumožňuje však korektní spolupráci s jinými operačními systémy, které si nedovedou čas správně přepočítat a potřebují mít v CMOS lokální čas. Vložte heslo pro správce systému (uživatel root). Heslo musí být alespoň šest znaků dlouhé. Vložte jej i podruhé pro kontrolu, jestli se obě shodují. Tlačítko Další bude zapnuto v okamžiku, kdy se budou obě hesla shodovat. Pak vytvořte uživatelské účty. Vložte přihlašovací jméno uživatele do položky 'Jméno účtu', jeho heslo a potvrďte jej opětovným vložením stejného hesla. Nakonec vyplňte plné jméno uživatele a stiskněte tlačítko Přidat. Poté budou Vaše vložené informace zaregistrovány do seznamu účtů. Pokud budete chtít vložit dalšího uživatele, stiskněte tlačítko Nový a vyplňte příslušná políčka. Až je všechna vyplníte, stiskněte tlačítko Přidat, aby byly vložené informace zařazeny do seznamu účtů. Na již vytvořené účty můžete použít tlačítka Upravit a Smazat. Tuto sekci můžete přeskočit, pokud si nebudete používat hesla ze sítě. Pokud si nejste jisti, kontaktujte svého správce sítě (administrátora). Pokud nenastavujete ověřování hesel pomocí NIS, všimněte si, že obě položky MD5 a stínová hesla jsou zvoleny. Doporučujeme Vám je obě ponechat zvolené, aby byl Váš počítač co nejvíce zabezpečen. Povolit MD5 hesla - dovoluje, aby hesla mohla být dlouhá až 256 znaků místo standardních 8 znaků nebo méně. Povolit stínová hesla - poskytuje velmi bezpečný úkryt pro zašifrovaná hesla. Zakódovaná hesla jsou přesunuta ze standardního umístění do souboru /etc/shadow, který je čitelný jen pro administrátora (uživatel root). Hesla sice nejsou čitelná ani převeditelná do původní podoby ani v jednom případě, avšak tímto způsobem zamezíte, aby se někdo mohl pokusil uhodnout cizí hesla hrubou silou (se znalostí jejich zašifrované podoby). Pokud chcete konfigurovat volbu NIS, musíte být připojeni do sítě, kde jsou uživatelské účty spravovány tímto způsobem. Pokud si nejste jisti, co to znamená, kontaktujte svého správce sítě (administrátora). Povolit NIS - umožňuje, aby skupiny počítačů měly uloženy informace o uživatelských heslech na centrálním místě (NIS - Network Information Service). Můžete si zde vybrat mezi dvěma volbami: NIS Doména - zde volíte, ve které doméně nebo skupině je zařazen Váš počítač. NIS Server - tato volba způsobí, že Váš počítač bude používat konkrétní NIS sever. Obrácenou možností je použití tzv. 'všesměrové vysílání' pro kdy na dotaz klienta může odpovědět jakýkoliv dostupný server v lokální síti, který dotaz uslyší. zvolte skupiny balíčků, které chcete nainstalovat. Zvolením jedné skupiny se automaticky vybere více balíčků k instalaci. Je to pohodlné zejména proto, že se automaticky nainstalují např. všechny balíčky potřebné pro překládání jádra (Kernel Development) - tedy jednak zdrojové kódy jádra, ale i překladač a další nezbytné součásti. Abyste si mohli vybírat jednotlivé balíčky zaškrtněte volbu Výběr jednotlivých balíčků ve spodní části obrazovky. Na levé straně vidíte skupiny balíčků zobrazené jako adresářovou strukturu. Pokud si seznam rozbalíte a zvolíte nějakou skupinu, uvidíte seznam dostupných balíčků, ze kterých můžete vybírat. Pokud některý balíček chcete nainstalovat, dvakrát na něj klikněte nebo klikněte na tlačítko Výběr balíčku pro instalaci . Na balíčku se objeví červené zatržení, které výběr signalizuje. Pokud si budete chtít přečíst informace o obsahu balíčku, klikněte na něj a ve spodní části obrazovky se zobrazí popis balíčku spolu s jeho názvem a velikostí. Mnoho balíčků s programy potřebuje ke své činnosti jiné balíčky nebo sdílené knihovny, které v nich samotných nejsou obsaženy. Aby všechny programy po instalaci pracovat správně, kontroluje &RHL; automaticky tyto závislosti (dependencies) pokaždé, když instalujete nebo odstraňujete nějaké balíčky ze systému. Pokud balíček vyžaduje jiný, který není nainstalován, vznikne 'nevyřešená závislost'. Jeden nebo více balíčků, které jste zvolili, má nevyřešené závislosti. Vyřešit tento problém můžete jednoduše tak, že kliknete na tlačítko Instalace balíčků k vyřešení závislostí. Instalační program se nyní pokusí zjistit typ Vašeho monitoru, aby mohl nastavit co nejlepší nastavení grafické karty. Pokud automatická detekce nefunguje, zvolte prosím nejbližší možný model ze seznamu. Můžete vložit i horizontální a vertikální rozsah frekvencí, které Váš monitor podporuje. Tyto informace naleznete v dokumentaci k Vašemu monitoru. Při vkládání těchto údajů buďte opatrní; pokud vložíte hodnoty mimo povolený rozsah Vašich zařízení, můžete způsobit jejich poruchu. Do políčka vložte tyto informace jen v případě, že jste si jisti jejich správností a pokud zobrazené informace neodpovídají skutečnosti. Instalační program se nyní pokusí zjistit, jakou videokartu a monitor máte ve Vašem systému, aby mohl nastavit co nejlepší parametry pro grafické prostředí. Pokud bude úspěšný, vypíše vaši konfiguraci. Pokud nebude schopen zjistit typ a vlastnosti Vašeho hardware (technického vybavení počítače), vypíše seznam zařízení, ze kterého si budete moci vybrat. Po zvolení typu Vaší videokarty vložte velikost videopaměti na kartě. Vložené údaje můžete otestovat. Zvolte, zda má Váš systém automaticky spouštět grafické rozhraní při startu. Klikněte na tlačítko Upřesnění konfigurace X, abyste si mohli sami zvolit počet barev a rozlišení. Můžete zvolit i Přeskočit konfiguraci X, pokud si chcete grafické rozhraní nakonfigurovat sami po instalaci (programem Xconfigurator) nebo vůbec. Zvolte příslušné rozlišení pro X Window System. Poté klikněte na tlačítko Otestovat konfiguraci, abyste ji ověřili. Pokud nechcete použít testovanou konfiguraci, klikněte na Ne a zvolte jiné rozlišení. Pozor: Pokud zde kliknete na tlačítko Další, začne se &RHL; zapisovat na Váš disk. Tento proces nejde vrátit zpět, takže pokud si nejste jisti, že instalaci chcete opravdu provést, máte poslední možnost celý proces přerušit. Pokud chcete instalaci přerušit, vyndejte z mechanik všechny diskety a CD-ROM a stiskněte tlačítko Reset na Vašem počítači. Můžete též použít kombinaci kláves Control- Alt-Delete Shromáždili jsme všechny informace potřebné pro instalaci &RHL; na Vašem systému. Celá instalace bude trvat v závislosti na počtu vybraných balíčků zhruba 15 minut až půl hodiny. Uplynulý čas a odhad zbývajícího času instalace se bude průběžně zobrazovat na obrazovce. Nyní je nejlepší čas přečíst si dokumentaci, kterou jste od dodavatele získali. Kromě jiných upozorňujeme na publikace &RHLGSG; a &RHLRGS;, které jsou k dispozici v elektronické podobě na Vašem CD. Vložte prázdnou zformátovanou disketu do disketové mechaniky a klikněte na tlačítko Další.